Jak jsme dělaly pěnu

Taková pěna do koupele, to je parádní věc. A pěna pod střechu, ta je ještě lepší. Momentálně se jedná o tu nejlepší možnou střešní izolaci.

Proč jsme se pro ni rozhodli?

Dům, který kdysi koupila Florentýna s Tomášem, byl novostavba. Teda aspoň jsme si to všichni mysleli.

Pak si Florentýna vymyslela, že už nutně potřebuje novou kuchyň. Navíc v jiné místnosti, konkrétně v obýváku. Tím pádem vznikl problém, kam přestěhovat obývák. Napadlo nás obezdít venkovní terasu, čímž by se obývák přesunul jen o pár metrů směrem ven. Obezdít terasu znamenalo prodloužit střechu. A tak jednoho dne začátkem tohoto roku přišel odborník na střechu a vylezl na půdu, aby se podíval, jak je střecha stavěná a jestli s ní půjde pracovat.

Pak zase z půdy slezl dolů a šťastně rozhodně nevypadal.

„Střecha nemá skoro žádnou izolaci,“ děl. „Místo parotěsné fólie máte nějaký stavební igelit, skelná vata není skoro nikde k nalezení, podívejte se, jak máte zvlhlé sádrokartony. Střešní okna jsou odepsaná úplně.“

Hmm. Ze stěhování kuchyně z místnosti do místnosti se rázem stala nutná výměna střechy.

Když jsme sundali vrstvu sádrokartonu, skutečně jsme objevili zmuchlanou vatu spadanou dolů, zbytek samá mezera a prázdno. Profily byly mokré a korodovaly, sluníčko totiž nějakým záhadným způsobem připeklo igelit a tak nic netěsnilo. V létě horko, v zimě zima, na půdě vlhko a plíseň a celkově zbytečně velké náklady na topení.

Jejich dům přitom není hacienda o třista metrech čtvereční, je to normální menší domek s podlahovou plochou kolem stodvaceti metrů ve dvou patrech.

U nového zateplení střechy jsme měli dvě varianty:

1. Navýšit množství skelné vaty aspoň na 25 centimetrů, čímž však snížíme stropy v podkrovních pokojích a tak ubereme hodně prostoru.
2. Pomodlit se, vyjít s rozpočtem a použít izolační stříkanou pěnu.

Naštěstí máme Petra Olejníčka, machra přes sádrokartony z Jihlavy.

Za tu dobu, co se s ním známe, stačil absolvovat školení, nakoupit přístroje a naučit své lidi, aby se už nepíchali vatou, která je i přes rukavice hodně nepříjemná a svědí, a aby používali vymoženosti moderní doby.

Když jsme je pozorovali při práci, fascinovalo nás, jak žádná skulinka neunikne před utěsněním. I střešní okna jsou parádně zapěnována ze všech stran. Žádný tepelný most, nic. Tohle by s vatou nešlo.

Kluci byli skvělí, ráno přišli a večer měli hotovo.

Před pěnou samozřejmě předcházela ještě příprava, museli jsme udělat nové rastry pro sádrokartony.

Díky pěně jsme nezmenšili pokoje, vlastně jsme je proti původnímu stavu maličko zvětšili. 16 cm pěny vydá za 35 cm vaty. A nikdo se nepopíchal. No, možná Florentýna o nějaký zapomenutý hřebík. Ale ona je na tohle šikovná.