Hláškou „S jídlem roste chuť“ by se snadno dalo popsat, jak se cítíte, když stavíte pro Florentýnu, která vydává Kuchařku pro dceru. Nebo by se to taky mohlo nazvat: Co tě nezabije, to tě posílí. Když jsme onehdy podnikly první grilování v Třebíči pod nezakrytým krovem, byla u toho legrace a já teda musela uznat, že tak připravené grilování jsem…
Yearly Archives: 2018
Jak jsme vybíraly podlahy
Simona Když vybíráte podlahy, umyvadla a dlaždičky, tak to vypadá, že se už blížíte k cílové rovince. Ale to opravdu jen vypadá. Ještě vás čeká tisíc a jedna věc na stavbě, kde se občas zeď zdá, že není zdí, spodní voda teče kudy nechcete a díra po zásuvce je tak velká, že si můžete vzít dalekohled a prohlédnout si celou Třebíč….
Jak jsme si z Prahy dovezly gril
Florentýna Jednoho dne jsme se Simonou dostaly další skvělý nápad, kterým se zapíšeme do historie naší stavby (a možná i někde jinde). Uděláme si společnou grilovačku se všemi, kdo nám pomáhají! Uděláme ji přímo uprostřed cihel a fošen a stavebního materiálu, dokud ještě není hotová a zakrytá střecha. Budeme společně se zedníky a tesaři a stavebníky a dalšími dobrými dušemi jíst…
Náš dům je vskutku vtipný. Co místnost, to jiná úroveň podlahy. I když se přivře jedno oko a to druhé zavře, tak pořád máme dvě patra a jedno mezipatro. Do obou pater se momentálně vstupuje odděleným vchodem a mezipatro funguje jako nezateplená půda. “Pane architekte, potřebujeme oba dva vnitřky spojit pomocí schodů. A ty schody by měly být uvnitř.” “To…
Petr je naše rychlá spojka, naše oko na stavbě, když tam zrovna nejsme, náš krizový manažer, kluk pro všechno. Petr má firmu Sádrokartony Vysočina a jestli něco umí ze všeho nejlíp, tak sádrokartony, na které z pochopitelných důvodů u nás ještě nedošlo. A hned v těsném závěsu mu jde dělat humor. Nejbáječnější na tom všem je, že Petr si nás…
Jak byl první máj, lásky čas
Simona “Potkáme se prvního, přijedu vlakem.” “Tak to bychom se měli políbit pod třešní, když bude toho prvního!” “My tam žádnou třešeň nemáme. Přivezte větev.” Když potkáte člověka, který s vámi plní blbosti, dokáže si hrát a na váš humor reaguje stejně, tak jste vyhráli. A já vyhrála nejlepšího zedníka v Třebíči. Přišel na doporučení od čtenářky, prostě jsem dostala telefon,…
Jak jsem chtěla přiznané zdivo
Florentýna Těšila jsem se na tu chvíli, až od památkářů dorazí svolení, že smíme začít s úpravami. První na řadě totiž byly opadávající omítky, které se sunuly k zemi samy pod tíhou věků a vlkhosti. (Moje žádost obsahovala tři řádky s výčtem zamýšlených prací. Odpověď čítala pět stran vysvětlení, že to schvalují. Jestli to někdo nemá lehké, tak úřady. Se vší…
Oklepávací četa
Simona Po mém prozkoumání omítek padlo jedno rozhodnutí. Musíme oklepat zdi a zjistit, co je pod omítkou. Je skvělé, když znáte v místě domečku lidi. My je našli. Trénují děti ve fotbale, nekopou jenom za děti, kopou za celou Třebíč a já jim chci moc poděkovat, že si udělali čas a místo dopoledního koukání do kraje si vazali roušky na…
Včera jsme byly zase v Třebíči. Než jsme se prokousaly přes Prahu, všichni už měli polovičku své pracovní doby za sebou. To my né, to my si sedíme v autě a ujíždíme rychlostí 75 km za hodinu. Když stavíme my i silničáři, tak to stojí za to. Domeček jsme neviděly 14 dní. Stýskalo se nám. On mě ten stesk hned…
Schůzky po půl hodině
Simona Na Třebíč, Florentýno, na Třebíč! Bylo úterý ráno, oblékla jsem se teple a sedla si do auta. „Máme schůzky po půl hodině, začínáme v jedenáct. A taky přijdou čtenářky“ hlásila Florentýna. Jenom jsem se podívala, už se ničemu nedivím. Vůbec ničemu. Jedenáctá odbila. Přijel Petr, který nás oslovil přes mail, že umí zázraky na počkání, nebo do dvou dnů. 20 minut…
Search engine
Use this form to find things you need
Vaše komentáře
17 Srp 2018 @ 11:01 napsala Simona
23 Srp 2018 @ 10:00 napsala Iveta
23 Srp 2018 @ 10:00 napsala Iveta
17 Srp 2018 @ 11:01 napsala Lucie
24 Kvě 2018 @ 11:00 napsala Jenda